KRAJSKÉ KOLO ZVaS, PŘÍLEPY, 7.6.2008
8.06.2008
Závod očima naší úžasné spisovatelky Sojky!: Ačkoli to vypadalo, že sprchne, odhodlaní jsme se všichni našli v 7:15 na bus. nádraží a čekali jsme na autobus. Když přifrčel, pan řidič byl docela naštvaný, zvlášť když mu Anička a Šmudlinka předložily stokorunovou bankovku ("To tu budete platit jenom stovkama? To je jak u blbých!"). Ale nějak jsme se tam všichni nahrnuli...:) Sotva jsme ale nastoupili, spustil se déšť, ale my jsme přesto vyjeli. Po půl hodině jsme zastavili na autobusovém nádraží v Holešově a nastoupili jsme na speciální skautský autobus do Přílep. Tam to ale bylo těžší, protože se tam muselo natěsnat ještě víc skautů ze Vsetína, Vizovic apod. Naštěstí jsme ale bez modřin dojeli do Přílep...
Když jsme dorazili do budovy, vypadalo to, že za chvíli sprchne podruhé, ale naštěstí se to udrželo. Tak jsme si odložili batohy a začali hledat někoho, kdo by nám půjčil lékárničku a ešus, jediné věci, které jsme zapomněli. Naštěstí se nad námi Pařez smiloval a ešus nám půjčil a Šmudla našel lékárničku v autě:). Potom jsme šli hrát různé hry – Domino, sochy... Když oznámili naše startovní číslo 10, honem jsme se oprášili a rozběhli jsme se k Majdě, aby nám řekla kudy poběžíme, a aby nám odstartovala čas.
Nedočkaví jsme vyběhli 10:25 k prvnímu stanovišti "Vlast". Honem jsme se rozdělily do dvojiček a šly hádat, jaké rozměry má vlajka, jak má viset na stožáru, či poznat Svaté nebo osobnosti. Potom jsme honem doběhly na další stanoviště, kde nás překvapil skaut "Zálesák":). My jsme se se s ním teda moc nedávaly do řeči a běžely jsme. Na stanovišti nás čekalo překvapení, protože to byl jenom skaut, který nás měl vyzkoušet, jak se máme chovat k zálesákovi. Překvapené jsme běžely dál, ale u třetího stanoviště "Příroda" nás překvapila veliká fronta družinek. Proto jsme si sedly a začaly si povídat a hrát. Když na nás konečně přišla řada, měli jsme vytřídit odpad a napsat, jak ochránit přírodu.
Potom jsme doběhli do dalšího stanoviště "Kimovka", kde jsme taky měly čekat řadu, ale naštěstí jsme to nějak zvládly:). Když jsme se odhlásily, čekalo nás další stanoviště "Komunikace". Měly jsme zjistit otevírací dobu obchodu a poslat ji přes dopis, SMSku a ústně doručit. Taky jsme to zvládly a běžely jsme na další stanoviště, kde jsme měly poznat dopravní značky. S plným počtem bodů jsme rychle běžely na další disciplínu, kde jsme měly vyběhnout kopec, přelézt provaz, udělat kotrmelec a trefit se golfovou hůlkou za určené klacíky. Potom jsme se rozběhly a šly skládat puzzle. I když jsme nedostaly plný počet bodů, běžely jsme rychle na "První pomoc". Ošetřit popáleninu a odřeninu byla hračka a potom jsme rychle běžely na další stanoviště "Orientace". Moc se nám to nepodařilo, ale 25 bodů za tohle stanoviště stačilo. Rychle jsme tedy utíkaly k předposlednímu stanovišti "Informace". Taktéž se nám to docela podařilo, ale nejlepší bylo kuchaření (Verča Poř.: "Máme ešus?"):). Měly jsme podojit krávu a nakrájet cibuli. Moc se nám to líbilo, ale musely jsme rychle utíkat do cíle.
Po mírnějším oddychnutí jsme si vzaly párek a tatranku, poodbědvaly jsme a šly zase hrát:). Eda nás naučila levitovat, Volt nám půjčil foťák... Tohle super odpoledne ale taky muselo skončit, a to nástupem a vyhlášením výsledků. První se vyhodnotili kluci a potom holky. Napětí stoupalo a když se ozvalo: "Na prvním místě se umístily Žížalky Kroměříž" málem jsme se vyřvaly. Dostaly jsme lahodný jahodový dort, frisbee a další ceny. Prostě super:). Spousta foťáků si nás fotilo a dokonce nám nabídli i rozhovor:).
(foto propůjčeno od Volta)
Bylo to super,ale muselo se jet domů. Nastoupily jsme do autobusu, ve kterém jsme se seznámily s jedním prima klukem. (Eda: "Ten byl hezkej..." Sojka: "Mně se taky líbil..." Eda: "No vidíš, máme stejnej vkus, ale měly jsme si na něho vzít nějaký číslo nebo e-mail.":)) Unavené jsme došly na vlakové nádraží a počkaly jsme na vlak, přičemž se Edě dovolala její mamka (Eda: "Jsou to šprtky!" a z telefonu se ozvalo: "Však jsou po tobě...") Ve vlaku jsme ještě probíraly oslavu, ale potom už jsme uslyšely hlášení: "Stanice Kroměříž" a vystoupily jsme. Líbilo se nám to a my silně doufáme, že celostátní kolo bude stejně úspěšné!
Eda fotila ostošest, její výtvory si můžete prohlédnout na tomhle odkazu.
Reportáž ze závodu od skautek z Holešova (i s rozhovorem s našimi vítěznými světluškami:))
První video "Indiánský pokřik"
Další video aneb "To nejlepší ze závodu"
Fotky z párty "den poté" (pochutnávání si na "lahodném dortu s červeným blééé")